Vyล™eลกeno: zรญskat pid c

Tak urฤitฤ›! Zde je vรกmi poลพadovanรฝ ฤlรกnek:

Pochopenรญ sloลพitosti identifikace procesu je nezbytnรฝm aspektem telemetrickรฉho monitorovรกnรญ pล™i nรกvrhu systรฉmu. Identifikรกtor procesu (PID) je jedineฤnรฉ ฤรญslo, kterรฉ je pล™iล™azeno kaลพdรฉmu procesu, kdyลพ zaฤรญnรก na systรฉmech podobnรฝch Unixu, jako jsou systรฉmy postavenรฉ v jazyce C.

Jednou z funkcรญ dodrลพenรฝch pro zรญskรกnรญ PID je funkce getpid. Syntaxe je docela jednoduchรก, protoลพe nevyลพaduje ลพรกdnรฉ parametry a naopak jednoduลกe vracรญ celoฤรญselnou hodnotu pล™edstavujรญcรญ PID aktuรกlnรญho procesu. Nynรญ se pojฤme ponoล™it hluboko do toho, jak mลฏลพeme programovฤ› zรญskat PID v C.

    #include <stdio.h>
    #include <unistd.h>

    int main() {
        printf("The process ID is %dn", getpid());
        return 0;
    }

Po zahrnutรญ nezbytnรฝch knihoven jsme definovali hlavnรญ funkci. Uvnitล™ hlavnรญ funkce mรกme jednoduchรฝ pล™รญkaz printf, jehoลพ vรฝstupem je โ€žID procesu jeโ€œ nรกsledovanรฉ skuteฤnรฝm PID, kterรฝ se zรญskรก pomocรญ funkce getpid.

Vรฝznam identifikace procesu

Identifikace procesu je zรกsadnรญ, protoลพe umoลพลˆuje efektivnรญ a bezpeฤnou komunikaci mezi rลฏznรฝmi procesy v systรฉmu. Zajiลกลฅuje, ลพe zdroje jsou sprรกvnฤ› alokovรกny a spravovรกny mezi rลฏznรฝmi procesy. Bez PID by bylo ล™รญzenรญ a rozliลกovรกnรญ systรฉmovรฝch procesลฏ extrรฉmnฤ› nรกroฤnรฝm, ne-li nemoลพnรฝm รบkolem.

Vyuลพitรฉ knihovny

V naลกem kรณdu jsme k zรญskรกnรญ PID pouลพili dvฤ› ลพivotnฤ› dลฏleลพitรฉ knihovny:

  • stdio.h: Toto je hlaviฤkovรฝ soubor, kterรฝ obvykle obsahuje deklaraci sady funkcรญ zahrnujรญcรญch vstupnรญ/vรฝstupnรญ รบlohy.
  • unistd.h: Zkratka pro Unixovou standardnรญ knihovnu, obsahuje nezbytnรฉ definice a deklarace pro provรกdฤ›nรญ systรฉmovรฝch volรกnรญ.

Abychom prohloubili naลกe porozumฤ›nรญ, nezapomeลˆte, ลพe knihovny poskytujรญ pล™edem zkompilovanรฝ kรณd, kterรฝ lze znovu pouลพรญt, coลพ vรฝvojรกล™ลฏm uลกetล™รญ pล™episovรกnรญ sloลพitรฝch kรณdลฏ. Napล™รญklad stdio.h nรกm umoลพลˆuje jednoduchรฝ zpลฏsob interakce se vstupnรญmi nebo vรฝstupnรญmi zaล™รญzenรญmi, zatรญmco unistd.h nรกm pomรกhรก provรกdฤ›t systรฉmovรก volรกnรญ, aniลพ bychom znali vnitล™nรญ sloลพitosti systรฉmu.

Vรญce

Vyล™eลกeno: nรกhodnรฉ ฤรญslo mezi 2 v C

Generovรกnรญ nรกhodnรฝch ฤรญsel mezi 2 v programovacรญm jazyce C

Schopnost generovat nรกhodnรก ฤรญsla mลฏลพe bรฝt kritickรก v urฤitรฝch typech รบloh poฤรญtaฤovรฉho programovรกnรญ, zejmรฉna pล™i nรกvrhu algoritmลฏ nebo tam, kde je vyลพadovรกna simulace. V tomto ฤlรกnku se ponoล™รญme do zรกkladnรญho aspektu programovรกnรญ v C, kterรฝm je generovรกnรญ nรกhodnรฝch ฤรญsel. Pล™edpoklรกdรกme, ลพe mรกte zรกkladnรญ znalosti programovacรญho jazyka C. C je vรฝkonnรฝ univerzรกlnรญ jazyk to dรกvรก programรกtorลฏm vฤ›tลกรญ kontrolu a efektivitu a je vynikajรญcรญ pro programovรกnรญ na nรญzkรฉ รบrovni

Vรญce

Vyล™eลกeno: tisk rลฏลพovou barvou v c

Jasnฤ›, zaฤnฤ›me!

Potisk v rลฏลพovรฉ barvฤ› je tiskovรฝ pล™รญkaz obarvenรฝ rลฏลพovรฝm textovรฝm vรฝstupem v programovรกnรญ C. Tato programovacรญ รบloha nenรญ bฤ›ลพnรก, ale je docela zajรญmavรก a ukazuje vลกestrannost a flexibilitu jazyka C. Tento รบkol je jedineฤnรฝ, ale umoลพลˆuje vรกm pochopit, jak musรญte manipulovat s konfiguracemi terminรกlovรฉho displeje, abyste toho dosรกhli.

Vรญce

Vyล™eลกeno: c pล™รญklad va_list

V programovรกnรญ v C je manipulace s funkcemi s promฤ›nnรฝmi argumenty zรกsadnรญ. Pล™edstavte si implementaci funkce, kterรก pล™ijรญmรก promฤ›nnรฝ poฤet argumentลฏ. Neznamenalo by to, ลพe se vรกลก kรณd pล™izpลฏsobรญ potล™ebรกm aplikace, ฤรญmลพ se zvรฝลกรญ jejรญ flexibilita a vรฝkon? Dnes se ponoล™รญme do jednรฉ takovรฉ fantastickรฉ funkce, kterou nabรญzรญ programovacรญ jazyk C โ€“ va_list โ€“ ve funkci v rรกmci knihovny stdarg.h, kterรก se pouลพรญvรก ke zpracovรกnรญ takovรฝch funkcรญ.

Vรญce

Vyล™eลกeno: myFgets v c

Jistฤ›, zaฤneme s ฤlรกnkem:

myFgets je jednou ze zรกkladnรญch funkcรญ v C pro zรญskรกvรกnรญ vstupu od uลพivatele. Je souฤรกstรญ knihovny stdio a vynikรก jako bezpeฤnฤ›jลกรญ alternativa k ostatnรญm protฤ›jลกkลฏm, jako je scanf, dรญky svรฉ schopnosti zabrรกnit pล™eteฤenรญ vyrovnรกvacรญ pamฤ›ti.

#include <stdio.h>

#define SIZE 100

int main()
{
    char str[SIZE];

    printf("Enter a string: ");
    if(fgets(str, SIZE, stdin) != NULL)
    {
        printf("You entered: ");
        puts(str);
    }

    return 0;
}

Potรฉ, co jsme zaฤali s krรกtkรฝm รบvodem o myFgets, vรฝลกe poskytnutรฝ kรณd C vyuลพรญvรก funkci myFgets pro zรญskรกnรญ vstupu ล™etฤ›zce od uลพivatele.

Jak myFgets funguje?

Funkce fgets je ฤรญst ล™etฤ›zec ze standardnรญho vstupu (stdin), obvykle klรกvesnice. Funkce fgets nenรญ nepodobnรก jinรฝm vstupnรญm funkcรญm v C v poลพadavku na tล™i parametry: vyrovnรกvacรญ pamฤ›ลฅ pro ฤtenรญ vstupu, maximรกlnรญ velikost vyrovnรกvacรญ pamฤ›ti a vstupnรญ proud, ze kterรฉho se mรก ฤรญst. Konkrรฉtnฤ› po pล™eฤtenรญ ล™etฤ›zce fgets pล™ipojรญ na konec znak null ('').

Pochopenรญ vรฝลกe uvedenรฉho kรณdu

Vรฝลกe definovanรก funkce zaฤรญnรก deklarovรกnรญm ล™etฤ›zce (pole znakลฏ) urฤitรฉ velikosti (SIZE). Potรฉ vyzve uลพivatele k zadรกnรญ ล™etฤ›zce. Po vstupu uลพivatele podmรญnฤ›nรฝ pล™รญkaz zkontroluje, zda byla funkce fgets schopna pล™eฤรญst ล™etฤ›zec. Pokud to bylo moลพnรฉ, pokraฤuje tiskem stejnรฉho ล™etฤ›zce zpฤ›t na obrazovku pomocรญ funkce puts.

Abychom pochopili vztah mezi fgets, velikostรญ vyrovnรกvacรญ pamฤ›ti a zabrรกnฤ›nรญm pล™eteฤenรญ vyrovnรกvacรญ pamฤ›ti, je dลฏleลพitรฉ si uvฤ›domit, ลพe poฤet znakลฏ pล™eฤtenรฝch fgets je o jeden menลกรญ neลพ zadanรก SIZE. To se provรกdรญ za รบฤelem pล™izpลฏsobenรญ znaku null na konci vstupu.

Relevantnรญ knihovny a funkce

Z hlediska knihoven je stdio.h jednou z nejzรกkladnฤ›jลกรญch knihoven v C, kterรก se pouลพรญvรก pro vstupnฤ›/vรฝstupnรญ operace. Reลพim pouลพitรญ je tak jednoduchรฝ, ลพe jej vloลพรญte na zaฤรกtek kรณdu C pomocรญ direktivy #include.

Pokud jde o funkce pouลพitรฉ v tomto kรณdu, fgets patล™รญ do tรฉto knihovny spolu s puts a printf. Zatรญmco fgets zkoumรก, puts se pouลพรญvรก k zรกpisu ล™etฤ›zce do stdout aลพ do, ale bez nulovรฉho znaku. Funkce printf tvoล™รญ ล™etฤ›zec dat pro vรฝstup na zรกkladฤ› formรกtovacรญho ล™etฤ›zce a argumentลฏ.

Vezmฤ›te prosรญm na vฤ›domรญ, ลพe pro bezpeฤnรฝ a efektivnรญ pล™รญstup ke vstupnรญmu ล™etฤ›zci od uลพivatele mรก myFgets osvฤ›dฤenรฉ vรฝsledky v oblasti programovรกnรญ C tรญm, ลพe omezuje velikost vstupu, a tak zabraลˆuje potenciรกlnรญmu pล™eteฤenรญ vyrovnรกvacรญ pamฤ›ti.

Vรญce

Vyล™eลกeno: buble sort c

Jasnฤ›, tenhle รบkol zvlรกdnu! Takto bych zaฤal ฤlรกnek:

Tล™รญdicรญ algoritmy jsou klรญฤovou souฤรกstรญ informatiky a programovรกnรญ, protoลพe nรกm umoลพลˆujรญ efektivnฤ› seล™adit data. Jednou z nejjednoduลกลกรญch a nejintuitivnฤ›jลกรญch technik tล™รญdฤ›nรญ je Bubble Sort, algoritmus zaloลพenรฝ na porovnรกnรญ, kterรฝ opakovanฤ› prochรกzรญ seznamem, porovnรกvรก sousednรญ prvky a zamฤ›ลˆuje je, pokud jsou ve ลกpatnรฉm poล™adรญ. Prลฏchod polem se provรกdรญ iterativnฤ›, dokud nejsou potล™eba ลพรกdnรฉ swapy, coลพ znamenรก, ลพe seznam je setล™รญdฤ›n.

Bubble Sort nenรญ efektivnรญ tล™รญdicรญ algoritmus pro vฤ›tลกรญ seznamy, ale kvลฏli svรฉ jednoduchosti je ฤasto vyuฤovรกn v รบvodnรญch kurzech informatiky. I pล™es jeho prลฏmฤ›rnou a nejhorลกรญ ฤasovou sloลพitost O (n ^ 2) mลฏลพe bรฝt ลกpatnou volbou pro velkรฉ datovรฉ sady, stรกle mลฏลพe bรฝt praktickรฝ v urฤitรฝch pล™รญpadech pouลพitรญ, kde na jednoduchosti a snadnosti implementace zรกleลพรญ vรญce neลพ na hrubรฉm vรฝkonu.

#include

void bubbleSort(int array[], int size) {
for (int step = 0; krok < velikost - 1; ++krok) { for (int i = 0; i < velikost - krok - 1; ++i) { if (pole[i] > pole[i + 1 ]) {
int temp = pole[i];
pole[i] = pole[i + 1];
pole[i + 1] = teplota;
}
}
}
}

void printArray(int pole[], int velikost) {
for (int i = 0; i < velikost; ++i) printf("%d ", pole[i]); printf("n"); } int main() { int data[] = {-2, 45, 0, 11, -9}; int size = sizeof(data) / sizeof(data[0]); bubbleSort(data, size); printf("Seล™azenรฉ pole ve vzestupnรฉm poล™adรญ:n"); printArray(data, velikost); nรกvrat 0; } [/kรณd]

Vรญce

Vyล™eลกeno: ล™adovรฉ ล™azenรญ

Kdyลพ mluvรญme o tล™รญdฤ›nรญ v programovacรญm paradigmatu, je povaลพovรกno za jednu z nejkritiฤtฤ›jลกรญch operacรญ a je ฤasto vyลพadovรกno pล™i vรฝvoji aplikacรญ. V informatice je tล™รญdicรญ algoritmus metoda pouลพรญvanรก k reorganizaci prvkลฏ seznamu ve specifickรฉm poล™adรญ, aลฅ uลพ jde o numerickรฉ vzestupnรฉ nebo sestupnรฉ nebo lexikografickรฉ. V tomto scรฉnรกล™i se zamฤ›ล™รญme pล™edevลกรญm na problรฉm ล™azenรญ ล™ad v oblasti programovรกnรญ C, jeho fungovรกnรญ a to, jak nabรญzรญ efektivnรญ ล™eลกenรญ.

#include
void sort(int pole[], int n) {
for (int krok = 0; krok < n - 1; ++krok) { int min_idx = krok; for (int i = krok + 1; i < n; ++i) { if (pole[i] < pole[min_idx]) { min_idx = i; } } int temp = pole[min_idx]; pole[min_idx] = pole[krok]; pole[krok] = teplota; } } [/kรณd]

Vรญce

Vyล™eลกeno: jak napsat funkci pro tisk kaลพdรฉ minuty dne v c

Napsat aplikaci v C, kterรก tiskne kaลพdou minutu dne, se mลฏลพe zdรกt jako zajรญmavรก vรฝzva, zvlรกลกtฤ› pokud jste v programovรกnรญ zaฤรกteฤnรญk. Naลกtฤ›stรญ programovacรญ jazyk C nabรญzรญ nepล™ebernรฉ mnoลพstvรญ knihoven a funkcรญ, kterรฉ mลฏลพeme k ล™eลกenรญ tohoto problรฉmu vyuลพรญt. Neลพ se ponoล™รญte do ล™eลกenรญ problรฉmu, je nezbytnรฉ pochopit, co tento รบkol obnรกลกรญ. V podstatฤ› je zde cรญlem napsat program v C, kterรฝ vytiskne vลกechny minuty za den, od 00:00 do 23:59.

Vรญce